Dobré bydlo ze zločinů

posted in: Nezařazené | 0


Stává se vám někdy, že se ráno probudíte a máte plné srdce chvály? Prostě najednou máte potřebu chválit Boha za jeho dobrotu a vše, co jste díky němu mohli prožít? Pokud ano, pak určitě správně pochopíte pohnutky autora 73. žalmu, který cítí potřebu zpívat o tom, jaký je jeho Bůh:
„Jak je Bůh dobrý k Izraelcům,
kteří si zachovali čisté srdce.“
(Žalm 73,1) Autor hned v úvodu upozorňuje na jednu důležitou skutečnost: „Ano, Bůh je dobrý. Je dobrý ke všem, ale ti, kteří mají čisté srdce, si to uvědomují mnohem silněji než ostatní.

Souhlasíte? Také si uvědomujete, že tu Boží dobrotu cítíte silněji, když se zabýváte tím, co je dobré? Také po pádu do hříchu najednou vnímáte Boha trochu jinak? Něco podobného zřejmě zažil i muž, který složil tuto píseň:
„Málem jsem se z nich sám vyloučil,
málem jsem uhnul z Boží cesty.
začal jsem závidět darebákům,
co dobré bydlo mají ze zločinů.“
(Žalm 73,2+3) V každé době se najdou dva typy bohatých lidí. Ti první přišli s něčím, co ostatním chybělo, a díky tomuto nápadu postupně zbohatli. Ti druzí mají svá tučná konta díky tomu, že dokázali obírat ty druhé a někdy i nás. Jako křesťané dobře víme, že bohatství, které člověk získá nečestně a nemorálně, štěstí nepřináší. Přesto, mohli bychom říct s čistým svědomím, že jsme těm darebákům to „dobré bydlo“ nikdy nezáviděli?

Zatímco my jsme poctivě každé ráně ještě za tmy vstávali do práce, oni vyspávali až do oběda a pak se víc bavili, než pracovali. Oni rozhazovali tisíce, my počítali každou korunu. Ale nejhorší je, že to není vše. My jsme se snažili myslet na budoucnost, na své děti… A oni?
„Smrt – ta je ani trochu nezajímá
vždyť jejich těla překypují zdravím.“
(Žalm 73,4) Člověk se někdy bojí o to, zda neskončí na dlažbě, bojíme se toho, z čeho by pak žila naše rodina. Trápíme se vším možným a i když se snažíme žít zdravě, najednou máme pocit, že ti, co jdou z jednoho mejdanu na druhý, jsou zdravější než my.

Nejhorší je, když se v podobném prostředí snažíme vychovávat naše děti k pracovitosti, poctivosti a zodpovědnosti, ale děti vidí něco úplně jiného:
„Prací se vůbec nehodlají špinit,
trestu šikovně dokážou vyklouznout.“
(Žalm 73,5)

Je to už skoro dvacet let. Syn mi nadšeně vyprávěl, co vše za poslední rok koupil táta jeho kamarádovi. Pak se zeptal: „Proč nemáme také tolik peněz?“ Chvíli jsem přemýšlel a v duchu se modlil. Tušil jsem, že ty peníze nebyly poctivé. Kamarádův táta už byl zavřený za vaření pervitinu. Jak to ale vysvětlit malému klukovi? Už ani nevím, co jsem mu tehdy řekl. Bůh odpověděl na mé volání o pomoc a ze synovy reakce jsem nabyl dojem, že pochopil.

Jsem rád, že je v Bibli i tento žalm. Hovoří o něčem, co dobře znám. Nejsem v tom sám. Problémy s touho hloupou závistí má každý, kdo se snaží si uchovat čisté srdce. Řešením je přijít s těmito pocity k Bohu a on si s tím už poradí. Hospodin nás dobře zná. Ví, jaké myšlenkové pochody se honí naší hlavou. Je náš Stvořitel. Proto se vyplatí mu důvěřovat.