Vykořisťovatel má být potrestán

posted in: Nezařazené | 0
  1. žalm je modlitbou mladého Šalomouna. Když nastupoval na trůn po svém Otci, uvědomoval si, jak moc mu chybí zkušenosti a moudrost. Díky Bibli víme, že ho ve snu navštívil Hospodin a dal mu zvláštní nabídku: „Žádej, co ti mám dát.“ (1.Kr.3,5) Šalomoun se pak Bohu svěřil se svým problémem a ten mu odpověděl: „Protože jsi žádal o toto a nežádal jsi pro sebe ani dlouhý věk ani jsi nežádal bohatství, ba ani jsi nežádal bezživotí svých nepřátel, ale žádal jsi pro sebe rozumnost při soudním jednání, hle, učiním podle tvých slov. Dávám ti moudré a rozumné srdce, takže nikdo tobě podobný nebyl před tebou a ani po tobě nepovstane nikdo tobě podobný. A dávám ti i to, oč jsi nežádal, bohatství i slávu, tak aby nebyl nikdo tobě podobný mezi králi po všechny tvé dny. Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat má nařízení a přikázání, tak jako chodil tvůj otec David, prodloužím tvé dny.“ (1.Kr.3,11-14)

Vždy, když jsem četl tento příběh, tak jsem si říkal, proč byl ten rozhovor tak stručný. Pak jsem jednoho dne četl 72. žalm a při něm jsem si uvědomil, že je vlastně popisem modlitby, kterou zřejmě Šalomoun vyslovil ještě dřív, než mu Bůh řekl: „Žádej, co ti mám dát.“

Pojďme si přečíst modlitbu mladého krále, který se pere s pocitem, že na to, čím byl pověřen, nemá. Proto prosí:
„Bože, dej králi, Davidovu synu,
aby sloužil vždy spravedlivě.
aby hájil tvůj lid
a podle práva zastával se chudých.“
(Žalm 72,1+2) Líbí se mi, že mladý král myslí hlavně na ty, kteří byli vždy nejzranitelnější – na chudé. V každé době existovala korupce a bohatí si tak mohli „koupit spravedlnost“. To ale Šalomoun nechtěl trpět. Současně si ale uvědomuje, že přání je pěkné, ale bez moudrosti a Boží pomoci by mohlo zůstat jen u pěkných předsevzetí a snů.

Národ ale netvoří jen chudí. Těch je většinou hodně, ale Izrael bude silný jen tehdy, pokud bude mít početnou třídu těch, kteří si sami zajistí obživu pro sebe i svou rodinu a nebudou odkázáni na pomoc druhých. K tomu ale potřebují žít ve společnosti, kde existuje právní řád a kde se lidé nemusí bát neustálých válek, které ekonomické stabilitě rodiny neprospívají. Proto nikoho nepřekvapí, co je další prosbou nastupujícího krále:
„Z hor ať sestupuje mír
a zemí rozprostře se spravedlnost.“
(Žalm 72,3)

Šalomounovi je jasné, že nestačí, aby byl spravedlivý král. Právnímu řádu je třeba naučit každého obyvatele země. Musí ho respektovat sousedé, kteří se přou o kousek půdy, i kněží, pověření rolí soudců:
„Ať poníženým zjednáno je právo,
utištění jsou pozvednuti,
vykořisťovatel potrestán.“
(Žalm 72,4) Při čtení této modlitby bychom neměli zapomínat na to, kdo má být hlavním garantem jejího naplnění. Není to král, ale Hospodin. Ten jednou potrestá vykořisťovatele a pozvedne utištěné. Já bych si měl položit otázku: „Nejsem náhodou já tím, kdo někoho vykořisťuje?“